Poslechněte si článek v audioverzi!
Evropský soud pro lidská práva, jehož závěry zavazují i Česko, se v minulosti zabýval již několika soudními spory o úřední změně pohlaví. Současná judikatura stanovuje hned několik principů, na základě kterých by měly být podmínky upraveny. Tou je především nutnost státu zajistit rychlý, transparentní a dostupný proces bez podmínek hormonální léčby nebo kastrace. To splňují například zákony o sebeurčení, tedy úřední změna pohlaví čistě na základě prohlášení na matrice. Podobnou úpravu přijalo již více než 11 států Evropy, naposledy třeba sousední Německo. Je to také praxe na které se shodují nejen zahraniční experti, ale také Česká sexuologická obec a samotní trans* lidé.
Předložený návrh však chce vedle prohlášení zavést i další podmínky, které jsou pro stát nákladné, zbytečné, zatěžují zdravotnický systém a jsou tím pádem znovu napadnutelné soudní cestou.
11 zbytečných, nákladných a netransparentních podmínek. Co návrh zákona vlastně obsahuje?
Viktor Heumann, předseda spolku Trans*parent řekl: “Je důležité si uvědomit, že je to vůbec poprvé od roku 2011, kdy nyní v poslanecké sněmovně leží návrh upravující úřední změnu pohlaví bez nutnosti kastrace. V roce 2018 zde sice byla iniciativa Ministerstva spravedlnosti, návrh však skončil v připomínkovém řízení a do sněmovny se nikdy nedostal. Politická neochota cokoliv měnit je velká a ani Ústavní soud nezavdal k časné diskusi na vládní úrovni, i proto vítáme současnou poslaneckou iniciativu, která chce dát věci do pořádku a předejít právnímu chaosu. Považujeme však za nesmírně důležité upozornit na zbytečné a nefunkční podmínky, které by akorát komplikovaly lidem život, zavdávaly nerovnostem a stály stát velké peníze.”
- Povinná čtyři potvrzení o genderovém nesouladu – Zákon by požadoval, aby trans lidé získali čtyři potvrzení o nesouladu mezi psychickým a tělesným pohlavím. To znamená dvě potvrzení před začátkem procesu změny pohlaví a dvě po jeho zahájení. Tento požadavek vytváří administrativní zátěž a může prodloužit čekací lhůty. Česko se totiž potýká s akutním nedostatkem personálu v sexuologii a psychiatrii, navíc málokdo je také “trans-friendly”. Čekací doby mohou být dlouhé, což zpomaluje celý proces změny pohlaví a prodlužuje tak dobu, kdy je trans člověk již dávno přijímán svým okolím v dané sociální roli, ale prokazuje se i nadále špatnými doklady.
- Nepřipravený a zahlcený zdravotní systém s nedostupnou péčí – Návrh také nově počítá s návštěvou psychiatrie, která doposud nebyla nutná. Přestože by odpadla současná podmínka návštěvy klinického psychologa nebo psycholožky, návrh by zahltil nepřipravaný zdravotní systém novými pravidly a požadavky. Pro odborné společnosti to často představuje nepřekonatelný problém a lidé by se mohli setkat s odmítnutím psychiatrie. Genderový nesoulad byl již v roce 2019 vyškrtnutý ze seznamu psychických poruch a je tak nepatřičné úřední změnu pohlaví podmiňovat návštěvami v ambulancích. Česká sexuologická společnost se dávno vyslovila pro sebeurčení jako jedinou možnou variantu úřední změny pohlaví.
- Povinná roční čekací doba – Návrh zákona chce také zavést povinnou roční čekací dobu mezi tím, kdy osoba prohlásí, že u ní probíhá proces změny pohlaví, a kdy může tento proces úspěšně dokončit. To znamená, že i když osoba podstoupila hormonální léčbu nebo chirurgické operace, stále musí čekat minimálně rok, než bude moci změnit údaje v občanském průkazu a dalších úředních dokumentech. Tento krok je čistě jen administrativní překážkou, která pouze zdržuje změnu údajů a omezí právo trans osob na rychlou a efektivní administrativní změnu. Tento rok čekání není součástí žádného jiného procesu změny údajů v dokumentech.
- Odborná komise – Měla by také pokračovat povinnost, aby trans osoba podstoupila posouzení odbornou komisí, která rozhodne o tom, zda mohou být její úřední údaje změněny. Komise má posoudit, zda byly splněny všechny požadavky, včetně potvrzení o nesouladu mezi psychickým a tělesným pohlavím. Nikomu odpovědná skupina rozhodující o úřední změně pohlaví je přežitek současného zákona, je to formální zbytečnost a proces je díky ní netransparentní. Pro úřední změnu pohlaví nemá žádné opodstatnění. Pět neznámých lidí zkrátka neposoudí lépe než samotný trans člověk, kým se cítí být.
- Nátlak na hormonální terapii – Zákon vyžaduje, aby trans osoba podstoupila minimálně rok hormonální terapie před změnou pohlaví v úředních dokumentech. Tato podmínka není vždy vhodná pro všechny trans osoby, protože hormonální terapie není nezbytnou součástí každé tranzice. Někteří trans lidé se mohou rozhodnout nezahájit hormonální terapii vůbec nebo ji mohou přerušit z různých důvodů. Tlak na hormonální terapii může být vnímán jako porušení lidských práv, protože se jedná o nucení k lékařskému zásahu, který může mít vážné zdravotní důsledky. Může se mimo jiné jednat i o způsob, jak vrátit kastraci zpět do zákona, protože některé formy hormonální terapie užívané v Česku způsobují neplodnost. Celá podmínka je neetická, zejména proto, že je v rozporu s rozhodnutím českého Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva.
- Možné omezení chirurgických zákroků – Vyškrtání chirurgických zákroků ze zákona může vést k situaci, kdy některé skupiny budou argumentovat proti proplácení těchto operací z veřejného zdravotního pojištění. V současnosti jsou operace pro trans osoby hrazeny zdravotními pojišťovnami na základě lékařského doporučení, ale pokud zákon vyškrtne chirurgii jako součást procesu změny pohlaví, může to být zneužito pro argument, že operace budou z veřejného pojištění vyňaty. To by omezilo přístup k těmto operacím pro osoby, které je podstoupit chtějí, a zvyšovalo by to finanční zátěž pro trans osoby.
- Změna pohlaví před 18. rokem – Zákon umožňuje začít proces změny pohlaví až od 18 let, s roční čekací lhůtou ale úřední změna může nastat až od 19 let. To může být problém pro mladé trans osoby, které se již v adolescenci cítí být v jiné sociální roli, než která jim byla přiřazena při narození. Občanským průkazem se však všichni prokazujeme již od 15 let. Kdyby zákon současně nepředepisoval medicínské zákroky a hormonální terapii a povolil změnu dokladů již od 15 let, umožnil by mladým lidem žít život naplno v dané roli, předtím než by museli navštívit lékaře či lékařku.
- Administrativní zátěž a nejednoznačnost – Zákon přináší složitý administrativní proces, který může vést k nejednoznačnostem při aplikaci pravidel. Úředníci a úřednice na matrikách a dalších institucích mohou mít potíže s implementací těchto nových pravidel, což může vést k byrokratickým problémům, nejasnostem a zpožděním při změnách údajů. Tento nejednoznačný proces může vytvořit zmatek pro trans osoby, které se pokoušejí o změnu pohlaví v dokumentech.
- Dlouhá a nákladná tranzice – Celý proces změny pohlaví (od hormonální léčby, přes odborné potvrzení, čekací doby až po administrativní změnu) může být pro mnoho trans osob velmi nákladný a časově náročný. Ačkoliv návrh počítá s bezplatnou změnou osobních údajů, celý proces by mohl být pro osoby s nižšími příjmy nebo omezenými zdravotními pojišťovnami finančně nedostupný. Výsledkem je, že mnoho trans osob nebude schopno projít celým procesem, což prodlužuje jejich život v právní a administrativní nejistotě.
- Stigma a marginalizace – Požadavek na opakované potvrzování genderového nesouladu může vést k dalšímu stigmatizování trans osob. Každé potvrzení o jejich identitě, stejně jako důraz na neplodnost, může působit jako zátěž, která zbytečně prodlužuje proces změny pohlaví a dává najevo, že trans lidé musí stále dokazovat svou identitu všem ostatním. Tento krok může vést k dalšímu vyloučení a marginalizaci.
- Nedostatečná podpora pro nebinární osoby – Zákon se soustředí výhradně na změnu pohlaví mezi mužem a ženou, ale neřeší potřeby nebinárních osob. Ty, které se neidentifikují jako čistě mužské nebo ženské, mohou narazit na problémy při změně údajů v úředních dokumentech. Zákon umožňuje změnu jména na neutrální, ale není jasné, jak tento proces bude probíhat v praxi a jaké možnosti budou mít nebinární osoby pro uznání jejich identity v úředních dokumentech.
Proč zákon nemá šanci uspět a nejspíš spadne pod stůl?
Transparent dlouhodobě usiluje o legislativní a sociální rovnost trans lidí v ČR. Aktivně vysvětlujeme dopady jednotlivých opatření na obyčejné životy trans lidí, komunikujeme s ministerstvy i poslanci a poslankyněmi.
Upozorňujeme především na administrativní přetížení matrik, na nedůstojné a neopodstatněné podmínky pro trans lidi stejně jako na porušování jejich lidských práv, a také na možné zahlcení už tak málo dostupných lékařů a lékařek. Návrh zákona, jež prosazuje podmínku hormonální léčby, která může vést k neplodnosti, jednoznačně obchází rozhodnutí českého Ústavního soudu.
Zdůrazňujeme, že návrh zbytečně prodlužuje a komplikuje úřední změnu pohlaví, když požaduje celkem čtyři stejná lékařská potvrzení, a tím pádem zbytečná prohlášení na matrice, stejně jako jednomyslné potvrzení od odborné komise.
Návrh zákona je nyní na úplném začátku a je velmi nepravděpodobné, že ho za těchto okolností podpoří vláda, natož Poslanecká sněmovna nebo dokonce Senát. Prosadit zákon trvá dlouhé měsíce a poslanci a poslankyně mají zhruba do června návrh prosadit před poslaneckými prázdninami a podzimními volbami. Pokud by zákon prošel poslaneckou sněmovnou, jsme připraveni se opět obrátit na Ústavní soud a upozornit na porušování lidských práv.
Pro každého trans člověka je nejdůležitější prožít svůj život naplno v dané sociální roli. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že v otevřenější a více přijímající společnosti se trans lidé mohou čím dál více cítit sami sebou. Je proto velmi zraňující a zavádějící poukazovat na domnělé “módní trendy”, tak jak zmiňují někteří poslanci a poslankyně.
Stát a zákony by neměly aktivně házet komukoliv z občanů klacky pod nohy nebo předepisovat, jak a kdo má žít. Ačkoliv rozumíme některým obavám konzervativní části spektra, je důležité argumentovat a vysvětlovat, nikoliv prosazovat ostrakizující pravidla skrze zákony, které nedávají smysl. Z návrhu zákona je evidentní že došlo k nepochopení rozdílu mezi úředním a sociálním pohlavím, kde lidé již dávno žijí svůj život v dané roli, ke které často stačí například změna vizáže či oblečení, ale doklady tomu neodpovídají.
Jediným řešením by byl nyní zákon, který plně zohlední prožitou zkušenost trans lidí, pracuje se současným vědeckým, mezinárodním a odborným konsensem, zajistí dostupnost potřebné péče bez zbytečných podmínek, šetří státní náklady a respektuje důstojnost každého z nás. Takovým řešením je zákon o sebeurčení.
