Trans i nebinární lidé jsou lidé jako všichni ostatní, což znamená, že mají právo na zacházení s respektem. Ne vždy se jim ho ale dostává, částečně také proto, že spousta lidí netuší, jak žijeme a s jakými problémy se potýkáme.
Vždy respektujte to, jak se dotyčná osoba sama identifikuje. Pro mnoho lidí může být matoucí, když například vidí někoho, kdo vypadá jako typická žena, ale mluví o sobě v mužském rodě a používá mužské jméno, nicméně jeho identita je stejně platná, jako u všech ostatních, a je na nás, abychom ji respektovali.
Nejste-li si jisti, jak dotyčnou osobu oslovovat, zeptejte se jí. Není to nikterak urážlivé ani hloupé a pokud se zeptáte zdvořile a s taktem, dotyční to naopak ocení. Uděláte mnohem lépe, než když budete používat nesprávné oslovení nebo gramatický rod. Ale i když se spletete, jednoduše se omluvte a pokračujte v konverzaci.
Respektujte soukromí dané osoby a nevyptávejte se na intimnosti (např. “Co máš mezi nohama?”, „Jak to máš v sexu?“ atd.), pokud o tom nezačne sama mluvit. Existují samozřejmě určité výjimky, například pokud jste zdravotnický personál, pro který je to v dané situaci nutné, nebo spolu máte intimní vztah. I tak je ale důležité k těmto věcem přistupovat citlivě a s respektem, neboť velká spousta trans i nebinárních lidí má zkušenost s obtěžováním, urážkami či rovnou fyzickým násilím a také to v ní může vyvolat nepříjemné pocity tzv. dysforie – nesouladu s přiděleným pohlavím.
Je možné, že se vám někdo svěří s tím, že je trans či nebinární, ale bude si přát, abyste to uchovali v tajnosti. Ne každý chce, aby o tom věděli ostatní, někteří zase plánují postupný coming-out. Dodržte to a nezraďte důvěru dotyčného člověka. Stejně tak neprozrazujte něčí trans identitu, pokud nevíte, jestli je to pro daného člověka přijatelné – můžete ohrozit jeho vztahy, pozici v zaměstnání nebo jeho bezpečnost.
