Co se skrývá za zájmenem? Volitelné rody na Instagramu

Pokud mluvíte anglicky, nejspíš jste zaznamenali, že čím dál častěji si lidé při představování neříkají jen svá jména, ale zájmena. Je to proto, aby bylo jasné, jak máme o sobě mluvit. Je to on? Ona? Nebo one? Znát něčí jméno je stejně důležité jako vědět, v jakém gramatickém rodě o sobě hovoří ☝️

Angličtina, na rozdíl od češtiny, vyjadřuje gramatický rod pouze zájmeny a také je používá častěji. Mezi výrazy pro „velký“ a „velká“ neexistuje v angličtině rozdíl (řekneme prostě „tall“), ale když naopak chceme v angličtině říci: „Má tři sourozence“, gramatickému rodu se nevyhneme: „He / she / ze has three siblings.“

Instagram teď v několika vybraných zemích nabízí uživatelstvu možnost zvolit si až čtyři zájmena ze seznamu, nicméně pokud vám v něm zrovna to vaše chybí, můžete ho sociální sítí navrhnout. Česká republika bohužel není na seznamu států s touto „fičurou“, ale podle serveru Fast Company se jí snad brzy dočkáme.

Jaká zájmena si tedy můžeme dát na profil a jaký je jejich původ? Ukážeme si několik z nich. Možná vás překvapí, že některá z nich jsou třeba starší než vy…

Jak zájmeno správně ve větě použít? Uvedeme si je nejprve v tvaru pro podmět (já, ty, on…), poté v tvaru pro předmět (mě, mnou, tobě…) a nakonec ve formě zájmena přivlastňovacího (můj, moje, tvůj, jeho…). V závorce najdeme výslovnost zapsanou pomocí mezinárodní fonetické abecedy, kterou známe z učebnic angličtiny.

co / co / cos [khoʊ] [khoʊz]: Tohle zájmeno pravděpodobně vidíte poprvé, je však staré více než padesát let! Jako první s ním přišla básnířka Mary Orovan, aby bylo čím nahradit zájmena he a she.

ey / em / eir [ɛɪ] [ɛm] [ɛ:(ɹ)]: Mladší sourozenec zájmena co spatřil světlo světa roku 1975 díky Christine Elverson, která vyhrála soutěž amerického deníku Chicago Tribune o nejlepší zájmeno, které by nahradilo he a she. Sama je nazvala „transgender zájmeny“. Zní vám povědomě? No jasně, je to přeci zájmeno they bez th!

fae / faer [fɛɪ] [fɛɪ(ɹ)]: Fae znamená v angličtině víla a nikoho tedy nejspíš nepřekvapí, že toto zájmeno má blízko ke keltským tradicím a pohanské víře. Dokonce je jeho používání mimo tyto kruhy považováno za kontroverzní. Jedno je však jisté: v angličtině se používá od roku 2013, kdy s ním přišel*la tumblerist*k*a Ciel.

mer / mem [mɛɹ] [mɛm]: Zájmeno pravděpodobně vzniklo jako zkratka od slova „mermaid“, které znamená „mořská víla“. Roku 1997 ho světu představil filozof Richard E. Creel.

ne / nem / nir [nɪ:] [nɛm] [nɪ:(ɹ)]: Podle Univerzity v Illinois vzniklo toto zájmeno opravdu velmi dávno: okolo roku 1850. Důvod? Používání fráze „he or she“ (on nebo ona) začalo být „nešikovné“.

per [phɛɹ]: Další zkratka, tentokrát od slova „person“ neboli „osoba“. Přišla s ním Marge Piercy, autorka dystopického románu Woman on the Edge of Time, který vyšel roku 1976. Smyslem tohoto zájmena bylo uvést neutrální prostředek pro vyjadřování.

they / them / their [ðɛɪ] [ðɛm] [ðɛ:(ɹ)]: Jedná se asi o nejznámější neutrální zájmeno. Z hodin angličtiny ho známe jako výraz pro „oni, ony, ona“, můžeme ho ale použít i pro jednu osobu. Jedná se také pravděpodobně o jediné neutrální zájmeno, které slovníky uvádějí.

xe / xem / xir [zɪ:] [zɛm] [zɪ:(ɹ)]: Toto zájmeno někde mezi he a she, neboť se podobá oběma. Nejspíš znáte i varianty ze nebo sie, které napovídají, že se v tomto případě angličtina inspirovala němčinou. Tato zájmena se začala prosazovat v sedmdesátých letech minulého století.

Pořád ale platí: Gramatický rod, jaký používáte, je naprosto v pořádku, i když nebyl dosud nikde popsán!