Jája Staněk
Intersex lidé jsou podle nedávného celoevropského výzkumu tou nejzranitelnější skupinou z řad LGBTIQ+ lidí. Čelí nejen narůstající koordinované nenávisti na sociálních sítích, ale i mnohým formám diskriminace například ve zdravotnictví či na školách. Report “Being Intersex in the EU” ukazuje, že četnost obtěžování stoupla u intersex lidí na 74% a že rodiče intersex novorozenců nemají stále dostatek informací před rozhodováním se o nevratných zákrocích. Shrnuje nasbíraná data z 27 zemí a ukazuje, že v otázce pohlaví a rodové identity ke zlepšení životních podmínek dochází jen okrajově.
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) je nezávislou organizací, která se věnuje výzkumu a poradenství v lidskoprávní oblasti. Řeší převážně otázky diskriminace, přístupu ke spravedlnosti, rasismu a také práv LGBTIQ+ občanů a občanek. Poskytuje Evropské Unii data, z jejichž podkladů mohou vznikat nové směrnice, strategie i zákony. Výsledky, které zpráva “Being Intersex in the EU” prezentuje, vychází z širšího výzkumu EU prováděného v roce 2023. Respondentstvem jsou osoby narozené s vrozenými odchylkami pohlavních znaků žijící napříč Evropskou Unií. Důležitým cílem zprávy je nejen poukázat na sdílené zkušenosti, ale i odlišnost podmínek v jednotlivých zemích.
Binárně nastavený zdravotnický systém si často neumí s rozřazováním intersex lidí poradit, proto se report zaměřuje hlouběji i na rodovou identitu a prezentaci respondentstva. Mezi nimi bylo ve vzorku 35% respondentstva, které se identifikuje s pohlavím, které jim bylo přiřazeno při narození, 22% vzorku jsou binárně trans lidé (tedy trans muži a trans ženy). Za zmínku stojí, že jako nebinárních či genderově rozmanitých se označuje až 40% intersex osob. V obecné rovině vychází, že respondentstvo identifikující se a prezentující se jako trans* naráží na vyšší míru diskriminace.
Intersex lidé v Česku rekordně nenahlašují předsudečné násilím
Report odhaluje, že s násilím a různými formami obtěžování se intersex lidé setkávají zcela běžně. Zároveň jeho četnost v porovnání s posledním výzkumem z roku 2019 ještě více narostla. V minulém období bylo osob, které zažily nějakou formu obtěžování 42%, v tomto podíl stoupnul až na 74%. V evropském průměru se 1 ze 3 intersex osob v posledních pěti letech setkala s fyzickým nebo sexuálním útokem. Zpráva naznačuje, že polovina respondentstva se ze strachu téměř vždy vyhýbá určitým místům.
Česká republika je s 80% nad průměrem nenahlašování fyzického a sexualizovaného násilí. Toto neobvykle vysoké číslo pro intersex osoby pramení hlavně ze strachu, že nebudou brány vážně, z nedůvěry v policii a přibližně v půlce případů z obavy, že budou ze strany policie čelit homofobnímu či transfobnímu jednání. V otázce verbálního a jiného obtěžování je toto číslo v Česku dokonce 94%.
Diskriminace
Až polovina intersex respondenstva tvrdí, že se v posledním roce cítila diskriminovaná v některé oblasti jejich života. Jde o nejvyšší četnost ze všech zkoumaných podkategorií LGBTIQ+ lidí Zatímco pro jiné skupiny míra diskriminace klesla, pro intersex osoby zůstala mezi roky 2019 a 2023 stejná. České respondentstvo hlásilo vysokou míru diskriminace především v zaměstnání a při hledání práce (38%).
Školní prostředí bývá pro queer, trans a intersex žactvo často spojené s negativními zážitky a zkušenostmi. Až 67% respondentstva uvádí, že se setkalo s šikanou. Pro intersex respondentstvo je to 76%. Šikana pochází nejčastěji ze strany vrstevníků (71%), ale jedna pětina intersex osob mluví o šikaně i ze strany vyučujících. Jako tomu je v širší společnosti, ani ve škole necítily intersex osoby podporu okolí. Tři čtvrtiny v dotazníku uvedly, že se necítili podpořeni či chráněni téměř nikdy.
Nedůvěra v autority a byrokratické překážky
Velkým obtížím čelí intersex lidé i v kontaktu se státními orgány. Jeden z deseti narazil na překážky během registrace pohlaví či jiných osobních údajů. Téměř polovina udává, že byla na úřadech žádána o nadbytečné dokumenty a lékařská potvrzení. Ve stejné četnosti bylo intersex lidem odmítnuto poskytnutí služby nebo bylo narušeno jejich soukromí sdílením citlivých údajů. Překážky a nepochopení ze strany institucí se odráží na vysoké nedůvěře v to, že by stát mohl zlepšit jejich podmínky.
Intersex lidé ve zdravotnickém systému
Ze všech členských států má jen Německo třetí rodovou kategorii odrážející realitu intersex lidí nezapadajících do ženského či mužského pohlaví. Intersex lidé historicky čelili rozličným způsobům, jak podřídit jejich pohlaví jedné či druhé uznávané kategorii a to i v případech, kde nebyly podobné zákroky životně důležité.
Intersex genital mutilation (mrzačení pohlavních orgánů u intersex osob) je praxí, která stále probíhá, ačkoliv jde svou podstatou proti základním lidským právům a svobodám. Nucené chirurgické operace nemluvňat narušují tělesnou integritu v momentě, kdy nemůže jedinec poskytnout informovaný souhlas. Rodiče intersex dětí také často nemají dostatek nestranných a kvalitních informací, aby toto nezvratné rozhodnutí za svého potomka provedli. Mrzačení pohlavních orgánů u dětí tak v jejich životě často vede k neočekávaným zdravotním následkům, obtížnějšímu získávání zdravotní péče a dlouhodobým psychickým problémům. Nějaký druh překážky v přístupu k zdravotní péči přiznává až polovina respondentstva. Setkávají se s odmítnutím poskytnutí léčby, zanedbáváním potřeb nebo nevhodným chováním ze strany praktického lékařstva.
Report ukazuje, že 55% repondentstva nebyly poskytnuty podrobné informace před prvním zdravotnickým zákrokem spojeným s intersexualitou. Podobná četnost přiznává, že z důvodu tlaku nebo nedostatku informací nemohla poskytnout poučený souhlas před zahájením hormonální léčby. Pro polovinu intersex osob dochází k takovému zákroku před osmnáctým rokem života. Mnohé zdravotnické publikace zdůrazňují, že s nevratnými zákroky je vhodné počkat, dokud intersex mladý člověk zákroku rozumí a může se na rozhodnutí sám podílet.
Mezery v nové strategii EU
V tomto roce vydala Evropská komise i novou strategii pro narovnání práv LGBTIQ+ lidí. Ta slouží členským státům a evropským institucím jako plán na příštích pět let. Odezva neziskových organizací na něj je ale rozporuplná. TGEU, organizace sdružující hnutí zabývající se právy trans lidí v Evropě a střední Asii, například kritizuje, že EU zapomíná na nejohroženější skupiny a nepracuje dostatečně na dodržování závazků, které si dává. Zvlášť zvýrazňují pasivitu Evropské unie k situacím, které ohrožuje trans osoby hledající azyl a trans mládež, která v některých státech čelí omezením práv či přímo zákazům probírání LGBTIQ+ témat v učebních osnovách.
Evropská unie také podle TGEU nedostatečně chrání trans osoby proti nenávistným kampaním v online prostředí a politice. Více členských států zaznamenalo růst politických stran, pro které jsou trans, intersex a nebinární lidé terčem nenávisti a jejich rétorikou se zvedá i nesnášenlivý postoj v běžném životě. Proto je zvlášť důležité bojovat proti předsudečnému násilí a nenávistným projevům, zvyšovat důvěru LGBTIQ+ lidí v instituce a nahlašování, podle TGEU to ve strategii EU však nepatří mezi hlavní priority.
Kam se obrátit pokud čelíte předsudečnému násilí?
Předsudečné násilí je takové násilí, které je motivované tím, kým jste. Pokud vás někdo napadá, uráží nebo šikanuje jen proto, že jste trans, intersex, nebo nebinární osoba, nejde o běžný konflikt, je to předsudečné násilí.
Projevovat se může různě – od diskriminace při hledání práce nebo bydlení, přes šikanu ve škole či na pracovišti, až po urážky na internetu nebo nadávky ve veřejné dopravě.
Safety Net je záchranná síť, která vám pomůže zorientovat se v situacích, kdy jste se kvůli své trans, nebinární nebo intersex identitě stali terčem negativních reakcí či útoků ze strany svého okolí nebo neznámých lidí. Pomůže vám zmapovat možnosti pomoci a podpory. Více informací a kontaktní formulář najdete na: https://jsmetransparent.cz/pro-trans-lidi/obrana-proti-transfobii/
Pokud se s námi chcete spojit dříve, zavolejte na telefonní linku poradny Justýna provozovanou organizací InIustitia: +420 773 177 636.