Kvůli zdůrazňování genderové dysforie, která se stává naší diagnózou a centrem našich trans* problémů, se často zapomíná na to, že se jí chceme nejenom zbavit, ale také dosáhnout jejího opaku: genderové euforie. Genderová euforie je pocit radosti a komfortu, který pramení z přijetí naší identity.
Genderová dysforie
Důvod, kvůli kterému mohou trans* lidé vyhledat lékařskou péči, je genderová dysforie. Jedná se o pocit diskomfortu ve vlastním těle, nesoulad mezi tím, kým se člověk cítí být a jeho tělem. Léčba může spočívat v psychoterapii, hormonální terapii nebo je možné jít operativní cestou. V České republice je pro všechny tyto úkony nezbytné nejprve navštívit sexuologii.
V posledních letech se ale začíná klást větší důraz na vytoužený výsledek procesu přijetí genderové identity, nikoliv na bolest a trápení, které stojí na jejím počátku. Jakmile se přijmeme my a zároveň naši genderovou identitu přijme naše okolí, můžeme zažívat pocity, které jsou opakem původní dysforie. V takovém případě zažíváme komfort a radost z naší genderové identity, tedy genderovou euforii.
Typy genderové euforie
Euforii můžeme prožívat ve třech oblastech. První z nich je kognitivní, kdy sami*y sebe plně přijmeme a cítíme, že se můžeme mít i přes svou genderovou identitu – nebo právě díky ní – rádi*y. Druhá z nich je sociální. Sem patří to, že nás naše okolí oslovuje správným jménem, používá o nás správný rod a vnímá nás takové, jací*ké skutečně jsme. Nejdůležitější je přijetí od našich kamarádů a kamarádek a od rodinného příslušnictva. Jakmile okolí respektuje jméno a rod (či rody), vyvolává to v nás pocit sounáležitosti a přijetí.
Třetí typ genderové euforie je tělesný. Cítit se dobře ve svém vlastním těle je pro pocit euforie zásadní. Ne vždy je k němu potřeba jakýkoli lékařský zásah, někteří trans* lidé docházejí ke smíření s vlastním tělem a pocitu komfortu skrze naplnění kognitivní a sociální složky sebepřijetí. Naše tělo při dosažení genderové euforie odpovídá tomu, kým se cítíme být, jsme v něm spokojení*é a nemáme potřebu procházet dalšími tranzičními kroky. Pro každou trans* osobu to může znamenat něco jiného, některým lidem stačí hormonální terapie, jiní projdou chirurgickými zákroky. Není nezbytně potřeba projít veškerými standardními tranzičními procesy, důležité je zvolit ty, díky kterým se daná trans* osoba nakonec cítí spokojená sama se sebou, ve svém okolí a ve svém těle.
Jaké jsou projevy genderové euforie?
Kromě pocitu radosti a komfortu může genderová euforie přinést sebevědomí a pocit, že jsou věci „správně“, tedy že naše sebeprezentace, naše tělesná stránka a naše sociální role odpovídají našemu genderu.
Kdy se projeví?
Projevy genderové euforie jsou individuální. Trans* muži ji mohou zažít, když po top surgery (operaci hrudníku) poprvé zajdou na koupaliště pouze se spodním dílem plavek. Trans* ženy ji mohou například zažít, když si na sebe vezmou oblečení, které odpovídá jejich genderové identitě, často může také dopomoci make-up. Všeobecně se euforie obvykle dostaví, když začne okolí automaticky používat správné rody. Nebo ji může vyvolat oslovení člověkem, se kterým se neznáme, a který o nás použije správný rod bez toho, abychom ho na to museli*y dopředu upozorňovat (tzv. passing).
Co nám kromě lékařské péče může k genderové euforii dopomoct?
Zaměřit se můžeme například na účes, na make-up nebo na oblečení, které nosíme. Měli*y bychom se zamyslet nad otázkou, v čem se cítíme dobře nebo nejvíc sami*y sebou. Cítíme se pohodlně, když máme na sobě dlouhé šaty? Je pro nás příjemnější mít na sobě kalhotky nebo trenky?
Dále může pomoct používání produktů určených pro gender, se kterým se identifikujeme. Nejdůležitější je ale používat správný rod a jméno. V počátečních fázích můžeme různé rody či jména zkoušet v bezpečných prostředích, s lidmi, o kterých tušíme, že nás přijmou.
Závěrem
Každý proces tranzice by měl končit genderovou euforií. Měli*y bychom se cítit dobře ve svém těle a se svou genderovou identitou. Pro každého*ou vede k genderové euforii jiná cesta, ale všechny stojí za to – cítit se komfortně, sebevědomě a přijmout sám*sama sebe je pro nás šťastným tranzičním koncem, a v mnoha ohledech také začátkem spokojeného života.
Text a ilustrace: Antonín Zhořec
