Skupina senátorů předložila na pořad schůze návrh zákona, který by zásadně omezil přístup úřední změny pohlaví v České republice. Lidé by nově museli prokazovat, že jsou „skutečně“ trans, a to nejen před sexuology, ale nově i před psychiatry a soudem.
Diskuse odborníků a odbornic i samotných trans lidí v rámci veřejného senátního slyšení, jinak nedílnou součástí každého návrhu zákona, byla zrušena bez náhrady, zákon tak rovnou putuje do prvního čtení na senátní plénum.
Návrh mimojiné počítá se zavedením povinné roční psychoterapie s cílem “přehodnotit genderový nesoulad”, což podle odborníků otevírá dveře ke státem řízené konverzní terapii.
Neziskové organizace i odborníci z řad práva, sexuologie a psychoterapie, včetně odborných společností varují, že návrh je nejenom v přímém rozporu s evropským právem, mezinárodními standardy zdravotní péče i aktuální judikaturou Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva, a zároveň nereflektuje potřeby samotných trans lidí, jejich ošetřujících lékařů, ani společnosti jako celku.
Viktor Heumann, předseda spolku Trans*parent řekl: „Od chvíle, kdy Ústavní soud zrušil podmínku kastrace, si za jediný rok úředně změnilo pohlaví stejně trans lidí jako za celou předchozí dekádu, což jasně poukazuje na důležitost přístupnosti celého systému úřední tranzice.”
„Stávající systém není bez chyb. Přetrvávající překážky, jako povinný rozvod nebo předstoupení před odborné komise, připomínají praktiky z dob minulého režimu, přesto však systém odpovídá požadavkům Ústavního soudu, ESLP i SDEU. Předložený návrh opomíjí reálné překážky a maximálně rozbíjí to, co v systému funguje, se skutečným cílem celou tranzici co nejvíce omezit” dodává Heumann.
MUDr. Libor Zámečník, předseda Sexuologické společnosti ČLS JEP řekl: „Tento návrh zákona představuje zásadní krok zpět v poskytování moderní, na důkazech založené zdravotní péče. Místo abychom pacientům poskytovali bezpečnou a odbornou podporu, návrh je vystavuje nadbytečné byrokratické zátěži a plošným zákazům, které nerespektují individualitu pacientů.“
„Z lékařského hlediska je to alarmující – zavádění arbitrárních věkových hranic a nutnost soudních rozhodnutí tam, kde má rozhodovat medicínská diagnostika, pouze zvyšuje riziko stigmatizace a ohrožuje fyzické i duševní zdraví pacientů.” doplňuje primář Sexuologického ústavu VFN.
Zámečník navíc podtrhuje, že je návrh zcela odtržený od reality fungování našeho systému: „Soudy ani lékařské kapacity v současné době nedisponují prostorem ani potřebnými zdroji na to, aby zvládly administrativní zátěž, kterou by tento zákon přinesl. Taková regulace by vedla k zahlcení systému, prodloužení čekacích dob pro všechny pacienty a faktickému znemožnění přístupu k péči pro ty, kteří ji nutně potřebují.“
Zavedení státních konverzních terapií naráží na nedávné doporučení Evropské komise
Zvláštní pozornost návrhu zákona si zaslouží především ustanovení o povinné roční terapii odůvodněné formulací „za účelem odstranění pociťovaného nesouladu s tělesným pohlavím”.
Předem určený žádoucí výsledek terapeutického procesu je z odborného hlediska zásadní problém.
Rada Evropy konverzní praktiky odsoudila jako podskupinu zločinů ze cti a vyzvala 46 států k jejich zákazu. Evropský parlament i Evropská komise vyzvaly země EU k odsouzení a zákazu konverzních terapií, obdobně v nedávné rezoluci PACE (2026) vyzval k zakotvení trestních sankcí. Osm členských států EU konverzní terapie již zakázalo – Belgie, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Malta, Portugalsko a Španělsko. Přijetím tohoto zákona by se Česká republika vydala cestou přímého střetu s Evropskou komisí, která pro rok 2027 připravuje doporučení pro členské státy.
Mgr. Jiří Procházka, poradenský psycholog a psychoterapeut řekl: „Vedle masivní manipulace a snahy omezit tranzice v celé šíři skrytou za rétoriku ochrany, zákon fakticky zavádí konverzní praktiky. Obecně předepisuje podobu odborné práce v návrhu zákona, který je politický a ne odborný, tak fakticky je definován požadavek na úřední tranzici pod podmínkou roční snahy změnit trans identitu v terapii na cis. To pro ilustraci, proč stále řešíme konverzní praktiky – protože ten tlak je zde stále, je reálný, politický a spolupracuje na něm část odborné veřejnosti.”
JUDr. Maroš Matiaško, zastupující právník v případu Taylor H. proti České republice řekl: „Předložený návrh vzbuzuje důvodné obavy, že neodpovídá standardům formulovaným Radou Evropy a Evropským soudem pro lidská práva. Myslím si, že v tak vysoce odborné otázce by bylo vhodné, aby jakýkoliv legislativní návrh byl předem konzultován s Radou Evropy, zejména v souvislosti s výkonem rozsudku ve věci T.H. proti České republice. Jinak hrozí, a to v případě zveřejněného návrhu jde o reálné riziko, že schválení by vedlo ke zbytečným sporům a právním prohrám České republiky před evropskými soudy.”
Za návrhem stojí pseudověda, ultrapravicová ideologie a dobře zdokumentovaný zahraniční vliv
Celý zákon a jeho důvodová zpráva stojí na vědecky nepodložených předpokladech a především misinformacích. Odborníci na mediální manipulaci a dezinformace pak zároveň upozorňují, že předložený návrh nelze vnímat izolovaně. Dlouhodobá veřejná rétorika jeho předkladatelů vykazuje podle analýz schematické rysy dobře zdokumentované v prostředích jako Rusko nebo Maďarsko a úzce koresponduje s obsahy šířenými sítí dezinformačních webů a ultrakonzervativních hnutí, jako je Aliance pro rodinu.
Tereza Žuffová, členka Trans*parentu a právní analytička řekla: „Návrh nově přenáší rozhodování o úřední změně pohlaví na soudy, což je nákladnější, méně předvídatelný a administrativně náročnější systém. Inspirace pochází ze zemí jako Bulharsko, Maďarsko či Gruzie, tedy ze zemí kde je úřední změna pohlaví extrémně nedostupná nebo zcela nemožná, a kde dochází k závažným porušování základních práv trans lidí.”
doc. PhDr. Lenka Vochocová, mediální výzkumnice Fakulty sociálních věd UK řekla: „Z našich dat je evidentní, že řada českých politiků – včetně senátorky Vladimíry Ludkové a senátora Zdeňka Hraby – přebírá typické, v podstatě schematické rétorické postupy dobře zdokumentované v prostředích jako je například Rusko nebo Maďarsko. Jejich vyjadřování a argumentace jsou velmi podobné obsahům, které šíří širší síť dezinformačních webů a anti-genderového hnutí, včetně ultrakonzervativní Aliance pro rodinu.
„Domníváme se, že cílem může být přesunout okrajové téma založené na selektivních faktech, pseudostudiích a misinformacích do popředí veřejné debaty, právě skrze politickou exponovanost aktérů, kteří tento antigenderový diskurz veřejně šíří.”Vochocová dále doplňuje: „Z výzkumů mapujících interakce na sociálních sítích také vyplývá, že se nejedná o izolovaný jev. Anti-genderové narativy jsou jasně zasazeny do širšího rámce krajně pravicové rétoriky včetně anti-environmentálních nebo anti-imigračních témat. Předem dané postupy a předepsané fráze jsou přitom zřejmé ze zahraničního kontextu, tato hnutí opakují tytéž argumenty napříč zeměmi s cílem je postupně normalizovat jako obecně přijímanou pravdu.”