🎙TRANS INSPIRACE | Portrét Àleca Casanovy

Àlec je významný trans aktivista ve Valencii. Jak probíhala jeho cesta aktivismem a co vše se mu podařilo změnit? To se dozvíte v rozhovoru, ve kterém ho vyzpovídal Martin Kámen. Pokud neholdujete mluvené angličtině, můžete si přečíst přepis rozhovoru v češtině, který pro nás Martin připravil.

Autor rozhovoru: Martin Kámen

Àlec Casanova je už léta jedním z nejvýznamnějších trans aktivistů ve Valencii. Byl prvním trans mužem zvoleným za koordinátora Lambdy a aktivně se podílel na konfiguraci valencijského trans zákona (2017), jak tomu bylo již při přípravě návrhu regulačního zákona o opravě registru týkajícího se pohlaví lidí v roce 2007. 

Svůj aktivismus jsem započal v roce 2001, protože jsem také začal proces tranzice a můj terapeut mi řekl, že musím zapracovat i na svém sociálním vztahu s dalšími trans lidmi. Takže mi řekl, abych šel do LAMBDY ve Valencii a tam jsem potkal několik trans lidí, se kterými si opravdu dobře rozumím, a to mi dalo na vědomí, že nejsem na světě sám. To pro mě bylo opravdu důležité. A také trans muž, který v té době koordinoval trans skupinu Joel Maldonado, byl opravdu laskavý, velmi komplexní a citlivý k trans lidem a opravdu vám dal pocit, že vás skupina miluje. A to je pro nás v tu chvíli opravdu důležité, v době, kdy bylo sociální odmítnutí třikrát čtyřikrát větší, než jak ho cítíme dnes. Takže to bylo opravdu těžké. Také proto, že když zahájíme proces tranzice, tak máme na svých bedrech velkou váhu, protože se společností učíme, že jsme odmítnuti jen za to, kdo jsme. Takže pro mě bylo opravdu důležité setkat se s lidmi, kteří byli stejní jako já a hledali podobné cíle jako já. Proto jsem začal pracovat se skupinou, se kterou jsme vytvořili mnoho zákonů ohledně zdravotního pojištění, abychom pokryli to, co potřebujeme, jako je mastektomie, hysterektomie, faloplastika nebo plastická chirurgie prsních implantátů pro trans ženy, nebo dokonce vaginoplastika a tak dále. Pracovali jsme na těchto zákonech a bojovali za ně. Ale také jsme pracovali na vzdělávání: v LAMBDA jsme měli vzdělávací skupinu, jejíž členové a členky chodili na střední školy učit a přednášet. Hovořili o skutečném životě LGBT lidí a všem utrpení, kterým jsme procházeli, protože společnost nás nepřijímala takové, jací jsme. To bylo tedy opravdu důležité, protože jsem cítil, že kdybych měl někoho, kdo by se mnou mohl mluvit, když jsem byl na střední škole, byl by to pro mě velký rozdíl. Pochopil bych, že během raného života existuje možnost procesu tranzice. Jen pro představu, já jsem začal s tranzicí, když mi bylo 30 let, takže ve srovnání s dnešními dětmi, které mohou začít, když jim je 4 nebo 5, a mají rodinu, která je podporuje, to je významný rozdíl. Za posledních 20 let je opravdu dobré vidět takovou změnu. Přál bych si, aby to bylo kratší dobu, ale myslím, že to byl hodnotný boj, který jsme ve společnosti vedli se vzděláváním, zdravím a právy obecně.

To, čeho jsme v roce 2007 dosáhli, státní legislativa, která nám umožnila změnit jméno a zmínku pohlaví v dokumentu DNI (občanském průkazu), byla pro trans lidi obecně velká změna, protože předtím jsme se museli obrátit na soud a požádat ho o změnu jména a pohlaví. Záviselo na soudci, který ten den rozhodoval u soudu, na jeho pochopení, zažitých stereotypech o trans lidech, zda získáte pozitivní nebo negativní verdikt. Mimo to vás mohl požádat, abyste podstoupili test pod lékařským dozorem, který musel naživo zkontrolovat, zda pohlaví, o jehož změnu v občance jste žádali, skutečně máte, zda jste podstoupil dané operace. Museli jste se tedy svléknout a ukázat se tomu člověku. To bylo pro trans lidi velmi ponižující. Cis hetero lidé nemusí dokazovat, kdo jsou. Proč bychom tedy měli jít ukazovat naše genitálie komukoli, jen abychom dokázali, kdo jsme? 

Takže rok 2007 byl velkým krokem pro trans komunitu, protože přinesl tento nový zákon, díky němuž můžeme změnit informace v občance pouze na základě dokumentů od lékařů, které říkají, že jsme prošli dva roky léčby a terapie. Od té doby pracujeme na tom, aby se změnilo i toto patologizující právo, protože obecná legislativa ve Španělsku je od roku 2007 stále stejná. Pokud chceme změnit informace v našem průkazu totožnosti, dokumentu, který řídí náš život v naší zemi, musíme stále od lékařů získat doklady o chirurgickém zákroku, kterým jsme prošli, dva roky léčby atd. . Všichni aktivisté společně pracujeme na nepatologizujícím zákoně. Bude to těžké, ale myslím, že to prosadíme, protože vláda je tomuto zákonu nakloněná. Mluvíme o celém Španělsku, o státě, protože pak máme autonomní společenství, která mají své vlastní zákony. Autonomní vláda má práva v pravidlech v regionech týkajících se zdravotnictví, školství a některých dalších právních oblastech, ale oblast, v níž má veřejná správa kompetence nad celým státem, je obecný občanský rejstřík a tedy i občanský průkaz je jeho součástí. My tady ve Valencii máme jedny z nejpokročilejších zákonů týkajících se trans lidí. Například zde máme dočasné doklady totožnosti pro tyto dva roky tranzice, než můžeme požádat vládu o konečnou změnu. Ale tento dočasný doklad totožnosti je oficiálně platný, takže můžeme žít naše životy. Pak máme protokol o povinném vzdělávacím systému pro lidi z veřejné správy a vzdělávacího systému, který aktivně pomáhá a podporuje trans děti a teenagery, aby nebyli sami nebo vyloučeni. Děti tak mají právo změnit ve všech školních dokumentech, své jméno, to je podle zákona, takže když škola/ univerzita prezentuje jakýkoliv dokument o svých studentech včetně vysvědčení, tak musí uvést jméno dle rozhodnutí samotného žáka. To je opravdu důležité, aby se děti na začátku přechodu cítili respektováni, aby se ve školním prostředí mohli cítit bezpečně. Je to pro ně mnohem jednodušší. Náš zdravotní systém ve Valencii pokrývá většinu potřeb trans lidí spolu s psychologickou terapií, endokrinologickou terapií s hormony, všemi operacemi a prsními implantáty, kromě laseru ochlupení, protože politici si myslí, že laser pro trans ženy není pro jejich tranzici a zdravotnictví stav zásadní. Každopádně toto je nejkomplexnější právní systém ze všech autonomních oblastí Španělska. Kromě toho máme pro trans lidi možnost ponechat si spermie nebo vajíčka pro případ, že by je později chtěli použít se svými partnery. To je tedy také velmi pokročilé ve srovnání s obecným právem ve Španělsku. Všechny tyto zákony – práva pro transgender osoby byli přijaty v roce 2017.

Poté v roce 2018 jsme v regionu Valencie přijali zákon o LGBT a tento zákon obsahuje článek, ve kterém vláda ve Valencii musela vytvořit organizaci pokrývající potřeby LGBT lidí, včetně duševního zdraví. Tato organizace se tedy jmenuje Orienta a začala fungovat v červenci 2019. Takže mají pokrývat všechny potřeby LGBT lidí. Pokud vím, někteří lidé, kteří mě kontaktovali, mi řekli, že je to dobrá organizace, ale zabývají se pouze akutními problémy pokusů sebevražd, ale pokud někdo potřebuje terapii, tak vás pouze informují o tom, kde najít pomoc, ale pomoc nečiní přímo . Toto je tedy jeden bod, který musíme zlepšit. Protože když jsme pracovali na zákonech, mysleli jsme v Lambdě zejména o víkendech pro LGBT lidi, pokud jsou slovně nebo jakýmkoliv způsobem napadáni na ulici od lidí, mysleli jsme že potřebujeme nějakou osobu 24 hodin denně na telefonu, abychom pokryli tento druh problému. Protože pokud se vám o víkendové noci na ulici něco stane a organizace jako LAMBDA jsou zavřené, kam můžete jít? V současné době se policie snaží proškolit, jak zacházet a jak ochraňovat LGBT komunitu. Ale je to urgentní! Je potřeba pomoc. Máme LGBT lidi například na invalidních vozících a oni někdy ani nezvládnou jít k svému lékaři, tak zavolají LAMBDA, ale my bychom pak museli hradit pojištění dobrovolníka, pokud by se něco stalo na cestě k doktorovi, jak bychom ale mohli jako nezisková org. pokrýt finančně tento problém? To Orienta, která je oficiální vládní institucí, by měla mít přece nárok to pokrýt, takže si myslím, že v Orientě je co zlepšit. 

Takže v současné době pro ty lidi, kteří potřebují tuto zdravotní nebo psychologickou pozornost existuje LAMBDA a LGBT Castello a další malé organizace v regionu Valencie. Máme jednotky, které nazýváme „UIG“ jednotkami obecné identity, které byly vytvořeny zákonem v roce 2017 (jedna ve Valencii, jedna v Castellon a jedna v Alicante), které řídí jeden psycholog a jeden endokrinolog. Ti dva koordinují práci dalších odborníků pracujících na tomto oddělení, protože tam musí být například dětská psychologie, chirurgové, zdravotní sestry a sociální pracovníci atd. V Lambdě máme také velmi dobré profesionály v psychologické oblasti. Jsou dobře vyškoleni a mají velkou empatii, snaží se pomoci, jak jen mohou, jsou to velmi milí lidé. Ale myslím si, že možná potřebujeme více lidí, protože na základkách a středních školách je každoročně nová generace trans dětí a teenagerů a tedy spojené problémy s tím, jak to mají oni/ony říct ostatním spolužákům ve třídě, jak je mají spolužáci oslovovat, víte, všechny tyto aspekty, které přijdou ostatním lidem jednoduché, ale pro trans lidi jsou velmi důležité. Stále je tedy na čem pracovat, protože jestli jsme si mysleli, že si vybojujem zákon a vše se tím vyřeší, tak… tak to opravdu není. Protože společnost si teď myslí, že nyní máte všechny tyto zákony všechna práva, tak si nemůžete stěžovat. Ale mít zákon nevymaže ze společnosti homofobii nebo transfobii a ve společnosti stále existuje spousta homo a transfobie. I děti jako ty nejmladší osmileté mohou velmi ublížit trans spolužákům ve třídě. Takže si myslím, že na vzdělávání je velká potřeba pracovat, aby ve vzdělávací sféře měli pro samotné učitele profesionální školitele , kteří byli také vyškoleni, jak se věnovat potřebám trans lidí ve školách a v systému obecně. 

Celý systém potřebuje změnu, protože vezmeme-li v potaz otázku toalet nebo šaten v jakýchkoliv institucích, to jsou věci, které by pro trans lidi znamenaly obrovskou pozitivní změnu. Zákon byl tedy byl velký krok, obrovský krok, protože pokud vím, je jeden z nejprogresivnějších. Ale zákon nemění společnost. Jsem si proto vědom, že je potřeba většího úsilí na pohledu společnosti na trans lidi nebo LGBT komunitu obecně. Když dostanu pozvánku, abych přednášel o trans lidech, o jejich životě, jak se cítí, vždycky publiku říkám, aby pochopili, že existují různé koncepty, které jsou promíchány. Společnost většinou doopravdy nerozumí kdo je trans osoba, protože my máme biologické pohlaví, genderovou identitu a chromozomy, všechno tohle smíchané dohromady. A snažím se vysvětlit, že biologické pohlaví, to jak jsme se narodili, je jeden koncept a patriarchát nám vnutil, že existuje pouze muž a žena. Zapomněli však, že existují intersex lidé. To jen pro začátek. Poté, co se bavíme o genderu, nebo genderové identitě, musíme přemýšlet o rozsahu, jako je duhové spektrum barev, ve kterém z jedné identity přejdete na další a na další, ale není tam nějaká stopka ani hranice. Lidé mají svou vlastní identitu a proto jsme v roce 2017 sepsali zákon pro region Valencie, kde v prvním článku figuruje, že lidé mají právo identifikovat svůj gender. Myslím si, že je to lidské právo, základní lidské právo mít svou vlastní genderovou identitu. Protože nikdo jiný vám nemůže říkat, kdo jste. Jen vy sami víte, kdo jste. A být zavázán společností nebo zákonem, který musíte obhájit u psychologa a endokrinologa a oni musí říci: „Jo, vy jste tato osoba“, to je špatně. Cisgender lidé nemusí procházet tím, aby dokazovali kdo jsou. To je velká chyba ve společnosti, že si myslí, že jsi se narodil s tímto pohlavím, takže jsi žena a nemůžeš být mužem. Nemohu změnit své chromozomy, ale mám svá práva. To je jedna z věcí, se kterými bojuji celý svůj aktivistický život, že jsem především člověk. Jako osoba mám stejná práva jako cisgender nebo jakákoli jiná osoba. A pak o sobě mohu říci, jestli jsem žena nebo muž, nebo jiné pohlaví, nebo žádné pohlaví nebo mezi tím či oním, protože někdy se lidé ocitnou v jiném pohlaví. To je tedy něco, co společnost musí začít chápat a respektovat.

V současné době společnost díky přibývajícímu počtu trans osob, zejména generaci dětí, které si v dřívějším věku uvědomují svou identitu a mohou začít proces tranzice, již změnila svůj pohled na trans lidi. Předtím si lidé mysleli, že trans lidé jsou jen dospělí a spojovali je pouze s nočním životem a sexuálními aktivitami atd. Jediným problémem některých politiků a jistých feministek v těchto letech je, že vytvářejí negativní názor, že trans lidé se snaží vymazat ženy z planety. Znáte termín TERF? Radikální feminismus vylučující trans lidi. Nerozumí trans lidem a přenášejí do společnosti špatnou zprávu, protože trans lidé obecně jsou feministky/ti a bojují za rovnost lidí. Znám nějaké pravicové trans lidi, kteří uvažují jiným způsobem, ale velká většina je feministická. Všichni bojujeme za práva žen a všech skupin lidí. Jak tedy můžete říct, že trans lidé se snaží vymazat ženy? Neberou také v úvahu, že existují intersex lidé. Je to tedy velký problém, protože společnost nemá ani minimální znalosti o tomto konceptu, o kterém jsem mluvil dříve. Je to jako vysvětlovat matematiku dítěti na úrovni třetí třídy, které nedosáhlo znalosti ani o tom, jak spočítat dva plus jedna.

Moc děkuji a doufám, že společně pokročíme v boji za práva.