Německo je zatím poslední zemí která prosadila úřední změnu pohlaví formou sebeurčení a zjednodušila tak proces pro tisíce lidí na základě mezinárodní i odborné praxe. Česko na nový zákona stále čeká. Sebeurčení je však možnost na které se shoduje česká odborná veřejnost i část politického spektra. Sebeidentifikace je nejefektivnější, mezinárodně nejvíce přijímaná a pro stát finančně i administrativně nejméně náročná legislativní úprava.
„Pro trans lidi je klíčový život v dané sociální roli, který často umožňuje již samotná změna vizáže či oblečení. Překážkou ale zůstávají doklady, které neodpovídají skutečné identitě, a nutí tak trans lidi denně na úřadech, poště, v práci nebo při cestování odhalovat své nejintimnější tajemství. Tento nesoulad je vystavuje předsudkům, stigmatizaci a dokonce i násilí. Většina trans lidí by ráda podstoupila medicínskou tranzici, která by však měla být dobrovolná a neměla by být podmínkou pro změnu úředních dokladů,“ uvedl předseda spolku Trans*parent, Viktor Heumann.
K úřední změně pohlaví formou sebeurčení se dlouhodobě přiklání organizace jako Amnesty International, TGEU, ILGA-Europe, ale i Rada Evropy, Evropská unie formou závazné Strategie pro rovnost EU 2020-2025 a kancelář vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Úřední změna pohlaví na základě prohlášení, tedy takzvané sebeurčení, je postupující trend jak ve světě, tak v Evropě, který odráží aktuální lékařské i lidskoprávní standardy.
Česko na rozcestí
Ústavní soud letos na jaře rozhodl o zrušení podmínky kastrace pro úřední změnu pohlaví, která byla dlouhodobě kritizována mezinárodními institucemi, jako jsou Evropská komise, Rada Evropy, Evropský soud pro lidská práva a OSN. Česká republika patřila mezi poslední evropské země, které takovou podmínku vyžadovaly, přičemž platnost této podmínky skončí příští léto, kdy uplyne lhůta stanovená Ústavním soudem. Ten výrazně apeloval na zákonodárce, aby do té doby přijal novou legislativu.
Ministerstvo spravedlnosti pracuje na změně zákona od roku 2018, ale žádná verze zatím neprošla ani meziresortním připomínkovým řízením. Ústavní soud, který se zabýval případem trans muže odmítajícího kastraci, v rozsudku upozornil na absenci demokratické diskuse a vyzval zákonodárce, aby zajistil právní jistotu a upravil podmínky důstojným způsobem. Předseda spolku Trans*parent, Viktor Heumann dodal: „Další roky politického přehlížení trans lidí a nečinnosti rychle plynou. Vypadá to, že ani rozsudek Ústavního soudu nepopohnal naší politickou reprezentaci k jakémukoliv výsledku. Kastrace už platit nebudou, ale pokud vláda nepředstaví žádný zákon, nastane právní zmatek a trans lidé budou žít v obrovské nejistotě. V Německu se to povedlo, tak proč bychom nemohli přijmout takový zákon i u nás, jestliže se na tom shodují trans lidé i odborníci? Existuje i mnoho návazných právních pojistek jak předejít případnému zneužití. Úřední změna pohlaví formou sebeurčení platí v desítkách zemí již mnoho let a svět se tam nezbořil.“