Česká republika zůstává jednou z mála zemí, které vyžadují po trans lidech sterilizaci při úřední změně pohlaví. V trans komunitě se stále objevují obavy, že pokud by došlo ke zrušení povinnosti sterilizace, nebudou již propláceny operace trans osob z veřejného zdravotního pojištění. Tyto obavy jsou však z největší pravděpodobností liché.
Základní pravidlo pro hrazenou péči je definováno § 13 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. To říká: “Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení /…/”. Nikde se v tomto zákoně nepíše, že by snad měly být hrazeny zákroky vyžadované jiným zákonem. Dnes hrazené trans specifické zákroky jsou tedy podle tohoto pravidla hrazeny proto, že na základě mínění odpovědných osob a institucí jednoznačně zlepšují zdravotní stav pacientů. Na tom by se po případném zrušení povinnosti sterilizací pro úřední změnu nemělo nic měnit.
Podmínky vyžadované zákonem a náklady hrazené z veřejných peněz nejsou spojitou nádobou. Zatímco úřední změnu pohlaví a evidenci obyvatel obstarávají matriční úřady a potažmo Ministerstvo vnitra, zdravotní péče náleží pod Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny, které se řídí právě pravidlem posuzujícím vliv na zdravotní stav pacienta, nikoliv požadavky jiných zákonů. Lze to dokázat na příkladech – z veřejných peněz jsou například hrazeny preventivní lékařské prohlídky i přesto, že nejsou povinné, a naopak technické kontroly vozidel hrazené nejsou, i když je zákon vyžaduje.
Trans*parent provedl rešerši situace v mnoha dalších evropských zemích. Rozsah a přístup ke hrazení je v různých zemích různý, avšak ani v jedné po zrušení povinných povinnosti sterilizací nezměnil rozsah zdravotní péče hrazené z veřejných prostředků. Není tedy třeba se obávat, že by se něco takového stalo v Česku.
