Ústavní soud rozhodl a kastrace již nesmí být podmínkou úřední změny pohlaví od příštího roku. Proto poslankyně Klára Kocmanová spolu s poslankyní Michaelou Šebelovou svolaly kulatý stůl, kde političtí zástupci s odbornou veřejností představili*y možnou podobu nové legislativní úpravy.
Odborníci a odbornice z řad sexuologie a psychologie se shodli*y na možnosti úřední změny pohlaví formou sebeidentifikace, tedy formou prohlášení na matrice. Akci udělila záštitu zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Jak by mohla vypadat právní úprava tranzice?
Trans*parent se dlouhodobě zasazuje o co nejjednodušší formu úřední změny pohlaví, která by naplnila potřeby trans lidí v Česku. Z mezinárodního, medicínského, úřednického, legislativního i lidského pohledu by nejlepší právní úprava byla forma sebeurčení, tedy na základě prohlášení na matrice. Takový systém by umožnil odstranit překážky kterým trans lidé čelí každý den díky dokladům které neodpovídají jejich identitě. Pro jsou i přední čeští odborníci a odbornice.
Kulatého stolu se zúčastnili zástupci Ministerstva zdravotnictví i spravedlnosti a politici a političky z řad ODS, KDU-ČSL, Pirátů a Starostů a nezávislých. Své podněty, data a odborná stanoviska prezentovali*y Pavla Doležalová, odborná garantka a vedoucí projektu trans e-health, sexuolog a gynekolog Pavel Turčan, urolog, androlog a sexuolog Libor Zámečník, který je také člen rady České společnosti pro sexuální medicínu, z.s. a Sexuologické společnosti ČLS JEP.
Pozor na zbytečné překážky! Ne chemické kastraci!
Trans*parent také apeluje na politky a političky, aby nevytvářeli*y zbytečné překážky. Existuje mnoho bariér, které nová právní úprava může do zákona vnést. Například podmínka hormonální terapie a real life testu by však mohla být považována za chemickou kastraci a znovu tak být napadena u Ústavního soudu, tak jak již jednou rozhodl Evropský soud pro lidská práva.
Co si přejí trans lidé?
90% trans a nebinárních lidí si přeje zrušit požadavek podstupovat operativní zákroky neslučitelné se zachováním plodnosti při úřední tranzici. Většina trans lidí si však také přeje využít zdravotního systému a dozrát do stavu své vlastní spokojenosti. To vše bude i nadále placeno zdravotní pojišťovnou. Tyto kroky by však měly být návazné a dobrovolné, nikoliv podmínkou pro změnu úředních dokladů.
„Rozhodnutí Ústavního soudu rozhýbalo dlouho zamrzlá jednání o zrušení podmínky sterilizace trans lidí při úřední změně pohlaví. A za Piráty můžu rovnou říct, že bylo opravdu na čase. I proto, že už v říjnu 2022, po nenávistí motivované vraždě před bratislavským barem Tepláreň, se mnoho členů vlády přidalo k výzvě Společně proti nenávisti, která nás zavázala k přijetí legislativních změn napravujících nerovnost LGBTQ+ lidí v Česku. Zatím ale k mnoha změnám nedošlo. Věřím, že se politickou shodu podaří najít a trans osoby budou moci žít své životy bez toho, aby museli projít takto invazivním zákrokem,” zahájila akci pirátská poslankyně Klára Kocmanová.
„Jsem velmi ráda, že nález Ústavního soudu potvrdil, že podmínka sterilizace transgender lidí při úřední změně pohlaví má být vyjmuta z české legislativy. Domnívám se, že jde o praxi která útočí na lidskou důstojnost, která je překonaná a ke které koneckonců i česká odborná psychiatrická společnost vyjádřila své přesvědčení, že již nemá žádné relevantní odborné opodstatnění. Lidskoprávní instituce nás ke změně naší legislativní praxe vybízejí už spoustu let. A i každodenní překážky, se kterými se transgender osoby bohužel setkávají, nám naprosto srozumitelně ukazují ten jediný správný směr – odstranění této podmínky z naší legislativy co nejdříve,” řekla k problematice vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Za Starosty mohu říci, že dlouhodobě nesouhlasíme s povinnou sterilizací jako podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Jedná se o zákrok, který je velmi invazivní, a který rozhodně nepatří do 21. století. Jsem proto velice ráda za nález Ústavního soudu, který nás donutil politickou debatu otevřít i v Poslanecké sněmovně. Musíme najít takové řešení, které by umožnilo respektovat identitu každého jednotlivce bez nutnosti drastických zásahů. V tom byl náš kulatý velmi přínosný. Musíme si uvědomit, že ne všichni lidé zapadají do tradičních kategorií a osobně bych uvítala zákonnou úpravu práva na sebeurčení, což je varianta, která nezatěžuje veřejnou správu a zároveň nenarušuje soukromí a důstojnost transgender a nebinárních osob,“ uvedla poslankyně Michaela Šebelová (STAN).
„Naše společnost, naše právo, je do jisté míry vystavěno na předpokladu existence dvou pohlaví – muže a ženy – a mylně se předpokládá, že pohlaví, které nám bylo při narození přisouzeno, bude odpovídat také našemu sociálnímu pohlaví – genderu. To tak ale v případě mnoha lidí není. Trans lidé, kteří chtějí úřední změnu pohlaví a zároveň si nepřejí chirurgický zákrok, tak volí mezi právem na uznání vlastní genderové identity a podstoupením nucené léčby se závažným zásahem do tělesné integrity. Vítám, že nová úprava sice kastraci nezakazuje, ale úřední změnu pohlaví jí nepodmiňuje, “ osvětlil sexuolog a gynekolog Pavel Turčan, který o medicínské a úřední tranzici promluvil z hlediska sexuologie.
„Jsem rád, že i na sexuologickém poli se budeme muset po rozhodnutí Ústavního soudu řídit novými standardy péče. My, jakožto Česká společnost pro sexuální medicínu, doporučujeme na základě nejnovějších poznatků i našeho dobrého vědomí a svědomí přijmout takovou zákonnou úpravu, která by podporovala opravdu čistě sebedeklaraci osob, které se cítí být jiného pohlaví, bez účasti zdravotnického systému. A to budeme z naší pozice poradního orgánu říkat i legislativcům, kteří budou zákony v této oblasti stanovovat,” doplnil svůj pohled na problematiku urolog, androlog a sexuolog Libor Zámečník, který je také člen rady České společnosti pro sexuální medicínu, z.s. a Sexuologické společnosti ČLS JEP.
Pavla Doležalová, odborná garantka a vedoucí projektu trans e-health, ve svém příspěvku zaměřeném na péči o duševní zdraví transgender a genderově rozmanitých osob pak navázala se svým příspěvkem: „Náš výzkum odhalil, že bariéry, které transgender a genderově rozmanité osoby zažívají, zvyšují stigma a diskriminaci. 81 % respondentů vnímá nedostatek odborníků jako bariéru v péči a 62 % uvádí negativní reakce od poskytovatelů. Menšinový stres významně zhoršuje duševní zdraví, což se projevuje vysokou mírou úzkosti a deprese. Pokud je identita člověka uznána a respektována státními institucemi, zvyšuje to pocit stability a bezpečí, což pozitivně ovlivňuje duševní pohodu.“
„Trans lidé, kteří se z různých důvodů nerozhodnou pro riskantní chirurgický zákrok, musejí úplně zbytečně odkrývat svoji identitu při každém prokazování totožnosti – dostávají se tak do nepříjemných a někdy i nebezpečných situací. Jde především o důstojný každodenní život. Drtivá většina zemí Evropy čistě úřední akt kastrací nepodmiňuje. Chirurgické nebo hormonální zásahy jsou pro řadu lidí důležité pro to, aby se cítili v životě spokojeněji, ale je nemysl jimi podmiňovat písmenko v občance. Přála bych si žít v zemi, kde trans lidé mohou žít plnohodnotný život a být respektovanou součástí společnosti,” doplnila Lenka Králová, členka výboru spolku Trans*parent a vládního výboru pro práva LGBTI+ lidí.
Viktor Heumann, předseda spolku Trans*parent, který se zabývá přímou podporou a poradenstvím transgender osob v České republice, na ni navázal: „Více než 600 transgender lidí prošlo našimi podpůrnými skupinami a poradenskými službami, kde jsme hovořili o jejich potřebách, přáních a obavách. Z našich výzkumů vyplývá, že 64 % transgender osob si přeje, aby úřední změna pohlaví nebyla podmíněna sterilizací, a 84 % je nespokojeno se současným systémem rodných čísel, který neodpovídá jejich genderové identitě. Model sebeurčení, jaký používají například Německo, Španělsko nebo Irsko, by mohl být inspirací i pro Českou republiku. Tento model navíc zjednodušuje administrativní procesy a je méně nákladný.“
Součástí programu pak byl i pohled mezinárodní judikatury, který přednesl Petr Konůpka, zmocněnec vlády pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva. Radek Policar, vrchní ředitel pro legislativu a právo Ministerstva zdravotnictví a Michal Franěk, vrchní ředitel sekce koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce Ministerstva spravedlnosti, následně představili, jaké hranice jim pro novou legislativu vymezil Ústavní soud a potvrdili, že jsou připraveni změny udělat na základě politického zadání. To bylo naznačeno v následující debatě přítomných poslanců a poslankyň, nicméně konkrétní parametry ještě dojednány nejsou.
fotografie: Miriam Diopová
