Ústavní soud dne 31.3.2022 svým rozhodnutím zamítl ústavní stížnost transgender osoby T.H., která žádá o úřední změnu pohlaví bez nutnosti podstoupit operaci. I když se většina vyslovila pro zrušení problematického § 29 občanského zákoníku, chyběl hlas jednoho soudce.
Bývalá soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková ve svém odlišném stanovisku vysvětlila: “Jako původní soudkyně zpravodajka jsem navrhovala zrušit § 29 odst. 1 větu první občanského zákoníku, neboť tam stanovené podmínky pro změnu právního (úředního) pohlaví jsou rozporné s ústavním pořádkem, a ve zbytku odmítnout návrh pro zjevnou neoprávněnost navrhovatelky. I když toto řešení, které jsem předložila jako původní soudkyně zpravodajka, nalezlo většinovou podporu, kvalifikované většiny devíti hlasů, která je pro zrušení ustanovení zákona nezbytná … se nepodařilo dosáhnout”.
„Dnešní rozhodnutí je pro nás velkým zklamáním,“ okomentovala dnešní verdikt Ústavního soudu Lenka Králová ze spolku Trans*parent, který se zabývá osvětovou činností a prosazuje práva trans a nebinárních lidí. Česká republika totiž nadále zůstává jednou z posledních zemí v Evropě, která vyžaduje kvůli úřední změně pohlaví sterilizaci, přesněji řečeno kastraci – tedy úplné chirurgické odebrání pohlavních žláz a s tím spojené nevratné znemožnění reprodukční funkce. „Je to skandální porušování lidských práv, které ve zbytku Evropy už skoro nikde nenajdeme. Vychází ze zcela zastaralého předpokladu, že trans lidem jde primárně o chirurgickou změnu genitálu. Veřejnost má pocit, že u trans lidí se vše točí kolem sexu a sexuálního života. Nám však jde primárně o běžný každodenní život,“ dodává Králová.
Existuje řada trans lidí, kteří se pro žádné chirurgické úpravy z osobních nebo zdravotních důvodů nerozhodnou a vystačí si například pouze s hormonální terapií, která jim umožní bezproblémové začlenění do společnosti v jejich správné genderové roli. Toto nařízení však způsobuje velké problémy i lidem, kteří se pro operaci rozhodnou, a to v nejtěžších chvílích jejich života – tedy v době tranzice.
„Je mnoho životních situací, které vyžadují legitimování pomocí osobních dokladů a zdaleka se nedejná jen o styk se státními úřady. Trans lidé tak neustále prozrazují svůj nejintimnější životní a zdravotní problém úplně cizím lidem,“ podotýká Viktor Heumann ze spolku Trans*parent. „Na náš spolek se obrací řada mladých lidí, kteří mají problémy se šikanou ve školách – vzhledem k tomu, že tyto chirurgické zákroky nejsou do 18. roku věku povoleny, nemají nezletilí lidé v ČR žádnou legální možnost, jak si úřední pohlaví změnit,“ dodává Heumann. Česká republika zároveň neumožňuje lidem svobodnou volbu jména a tak jsou trans lidé bez prodělané operace vystavováni další komplikaci – nutnosti přijmout neutrální jméno, které může na první pohled odhalit, že se jedná o transgender osobu.
„Podmiňovat úřední úkon riskantním a pro mnohé nemožným zásahem do jinak zdravého těla a nutit lidi činit extrémně těžkou osobní volbu, je velmi zraňující právní požadavek. Česká republika je opakovaně vyzývána lidskoprávními orgány Rady Evropy a OSN, aby tuto podmínku obsaženou v § 29 občanského zákoníku ze svého právního řádu odstranila. Bohužel, ani Ústavní soud, i když chyběl pouze jeden hlas, problematická ustanovení nezrušil“, komentuje situaci Maroš Matiaško, advokát a právník Fóra pro lidská práva, který stěžovatelku před Ústavním soudem zastupoval. Případ tímto ale nekončí. Většina soudců totiž dala stěžovatelce za pravdu, i když to na zrušení zákona nestačilo. “Otevírá se nyní možnost obrátit se na Evropský soud pro lidská práva, jehož rozhodnutí jsou závazná. Navíc, pokud vezmeme v úvahu, že prostá většina pléna Ústavního soudu považuje § 29 za problematický, bylo by vhodné, aby právní úpravu změnila sama poslanecká sněmovna”, dodává Maroš Matiaško s nadějí.
